ARTFORUM
                                           


Vážení přátelé,

Jazzová sekce se rozhodla mluvit o tom, u čeho byla. Na pozadí kulturního fenoménu “jazzu”chce představit svou minulost, současnost a budoucnost, seznámit vás s aktéry normalizace I postnormalizace, s osobami, které ze zákulisí hýbaly historií. Podle zájmu pozve operativce, špiony, politické vězně – tehdejší I polistopadové, osobnosti z umělecké I undergroundové scény. Pomáhat jí bude středočeský Syndikát novinářů.

Univerzita propere dějiny Československa, vydesinfikuje lži a doplní, co se dnes vynechává.

Kromě toho probere výslovnost odborných termínů, tvorbu rozhlasových textů,zaniklé slavné gramofonové firmy, muzikály, jazzové směry, rock v opozici, underground nebo právní aspekty.

Jaký si vytvoříte názor je na vás – cílem Univerzity je, abyste, jako novináři, netvrdili, že jste nevěděli....

Univerzita není pro začátečníky. Kdo nezná alespoň v obrysech historii umění 20.století, Jazzovou sekci, normalizaci apod. ztrácí čas.

Jedinečností Univerzity je šance ohmatat si nejstarší světové časopisy o hudbě, prvou knihu o jazzu, ministerské referátníky třeba o štvanici na Bohumila Hrabala kvůli vydání Anglického krále, Poučení z procesu s Rudolfem Slánským od Karola Bacílka, Hudbu duševní bídy od Gorodinského, uslyšíte autentické hlasy prokurátorů při vyhlašování rozsudků smrti v procesech, o kterých se už neví.

K dispozici budou kilogramy zahraničních výstřižků,starých novin, stovky samizdatů nebo fotografií ze zakázaných koncertů a přednášek.

Budete překvapeni, až uvidíte hlášení českých strážníků z českého pohraničí z let 1938-1939 a třeba fotografii pamětní desky postříleným “nevinným” fašistům na Žatecku, instalovanou letos v květnu. Budete překvapeni, že v nejnovější několikasvazkové encyklopedii českých knih publikovaných do roku 1989, ze které se učíte, chybí desítky titulů vydaných Jazzovou sekcí. Tato Univerzita je o budoucnosti.

Právě kvůli ní možná rehabilitujeme výsadkáře Čurdu nebo řekneme proč Evian rozhodl o vyhlazování židů. Kdo vlastně platil hvězdy jazzu, které v Praze hrály zadarmo než přišlo Pražské jaro ? A proč nepřijel ohlášený Miles Davis? Byl Karel Kryl nešťastným člověkem, za kterého jej označil letos v létě v televizi Karel Gott?

Rozhodně však nebudeme vysvětlovat kdo byl Armstrong nebo co jsou Helsinské dohody. To, předpokládáme, již znáte.

Po absolvování Univerzity se vám bude hůř zapomínat. A to je základ nemilosrdné novinařiny s dlouhým dechem.

Přednášky jsou ve čtvrtek od pěti v galerii. Po nich volná beseda do desíti.

Ve čtvrtek se nesmí nahrávat ani fotografovat. Vypnout mobily. Vše odhalí senzory. Porušení povede k okamžitému vyloučení. Lze si jen otrocky zapisovat do tohoto bloku..


Protože na přednáškách ve čtvrtek není možné kvůli času pouštět všechnu hudbu, budou tématické bloky hrány celou sobotu na Rádiu Hortus. Zároveň I mluvené slovo, např. Historie československých prezidentů namluvená Čestmírem Císařem, vzpomínání na E.F.Buriana od Antonínas Kachlíka a další.

V sobotu odpoledne bude zpřístupněna I čítárna. Nemá kopírku. V sobotu je možné cokoliv fotografovat, přijít s partnerem nebo dětmi, které vydrží koukat na desítky papoušků, dvě želvy, nebo jít do sousední Valdštejnské zahrady na pávy (zdarma). Parkování je možné na přilehlém Valdštejnském náměstí. Kuřáci vůbec nevadí.

Přijmout můžeme pouze 25 vážných zájemců. Očekáváme jejich vytrvalost a disciplínu. Na závěr předáme diplom.


Kdo udrží krok, může na jaře do druhého semestru se zaměřením na etiku a na podzim do závěrečného o praktické zvukařině.

.******************************************************************

Přihlášky zašlete mejlem s uvedením celého jména, adresy a roku narození.

E: radiohortus@post.cz

O přijetí/nepřijetí informujeme do 1O dnů.

Univerzita se koná v Praze 1. Valdštejnská 14 (Vchodem do zahrad železnou bránou




Jazzová sekce / Středočeský Syndikát novinářù

za pomoci nadačního fondu Trebbia

UNIVERZITA JAZZOVÉ SEKCE

pro budoucí redaktory internetových rádií Hortus a Halo Futura¨


R O Z V R H 1. semestru, podzim 2010

Čtvrtek 2.září od 17 hodin

1. JAZZOVÁ ŘEČ výslovnost odborných termínů, jmen hudebníků, skladeb, slang,

kdy počeštit-kdy ne.

Lektor Karel Srp

2. PŘÍPRAVA TEXTŮ PRO VYSÍLÁNÍ psaní zpráv pro mikrofon, reportáže, živá vysílání atd.

Lektor Petr Burda

3. VYDAVATELÉ značky gramofonových firem, rozhlasových stanic.

Lektor Jiří Novotný

Samostudium,sobota 4.září.dopoledne:www.radiohortus.cz: ragtime, hot jazz, Jelly Rol Morton, King Oliver, Sidney Bechet, Bix Beiderbecke, Hot Five, Hot Seven aj. Čestmír Císař:T.G.Masaryk V čítárně: Katalogy desek světových firem ze 30.a 40.let

********************************************************

Čtvrtek 9.září od 17 hodin

4.RYCHLÁ HISTORIE JAZZU od Scotta Joplina po Milese Davise.

Lektor Karel Srp

5.. HUDEBNÍ FILMY, MUZIKÁLY, KABARETY, TANČÍRNY 30. a 40. let

Lektor Jiří Novotný

6. CO UNESE MIKROFON jak a co říci/neříci, rétorika kontra odbornost, vulgarismy, familiérnost atd.

Lektoři Petr Burda, František Cinger, František Mareš,

Samostudium,

sobota 11.září. dopoledne: www.radiohortus.czwww.radiohortus.czwww.radiohortus.czwww.radiohortus.cz ,

swing-be-bop-cool jazz-west/east coast jazz-third stream-free jazz-hudba na Broadwayi-kýče-trvalky-zlatá éra jazzu-nejlepší erotické anekdoty V. Budínského - Vtipy Jiřího Krampola - Čestmír Císař: Edvard BenešV čítárně ke studiu: Vše od Lubomíra Dorůžky, Antonína Matznera, Igora Wasserbergera, Ivana Poledňáka, Josefa Vlčka, Vladimíra Kouřila,hudební časopisy od r.1928 v angličtinì,němčiněì, francouzštině, encyklopedie v čítárně.

*************************************************************.

Čtvrtek 16.září od 17 hodin

7. INVESTIGATIVNÍ POŘADY jak udržet na uzdě živák, kterak u mikrofonu nevyšilovat, jak novináře neurazit aj. Lektoři (v jednání )

8. HISTORIE JAZZOVÉ SEKCE 1969-2010

Lektor Karel Srp

Samostudium: Sobota 18.září. dopoledne: ww.radiohortus.cz

Bessie Smith, Carmen McRae, Billie Holiday, John Lee Hooker, Muddy Waters, Buddy Guy aj. Čestmír Císař: Emil HáchaV čítárně: Literatura k zapůjčení na 30 dnů: Výjimečné stavy; na místě: umělecké katalogy, literární, politické, hudební aj. samizdaty, krabice výstřižků, tisíce fotografií, dokumenty výstavy 9 prezidentů, historické zvukové nahrávky z nástupu fašismu, mobilizace,heydrichiáda aj.

2


Čtvrtek 23.září od 17 hodin

9. OD ČESKÉHO FOLKU k BIG BEATU

Lektor :v jednání

10. BEAT GENERATION literatura, životní styl,vliv na intelektuály v Československu.

Lektor Karel Srp

11. MOMENTY K HISTORII ĆESKOSLOVENSKA Evian, Heydrichiáda

Lektor Martin Houska

Samostudium, sobota 225.září. dopoledne www.radiohortus.czwww.radiohortus.czwww.radiohortus.czwww.radiohortus.cz

Ginsberg-Burroughs-Snyder-Kerouac-Ferlinghetti-Amiri Baraka-Le Roi Jones; Čestmír Císař:Edvard Beneš po r.1945; vyhledat vše od Jiřího Černého; hlasy prezidentů,přísaha věrnosti Stalinovi, Gottwaldovi,hlasy neznámých soudců a prokurátorů z 50.let, Hlas Ameriky,zvukové záznamy z nástupu a konce fašismu (sledovat program Hortu;hlasy Goeringa,Hitlera proti Benešovi,Mnichovská zrada, přepadení Polska,,Hitler, Lidice,zvuky náletů nad Německem,, legendární hlášení Levitana o vítěztsví u Stalingradu, Pearl Harbor, Himmler, osvobození Prahy, pád Japonska aj.), proces s Jazzovou sekcí,, Husák a novináři-komunisté, Palachův týden, záznamy z vysílaček StB aj.

******************************************************************

Čtvrtek 30.září od 17 hodin

12. ČESKÝ UNDERGROUND, ŠEDÁ ZÓNA

Lektor Mikoláš Chadima

13. UMĚLCI ZA NORMALIZACE

Lektor Joska Skalník

14. Umělci a psychiatrie

Lektor: MUDr.Jan Cimický

1Samostudium, sobota 2.října dopoledne www.radiohortus.cz Extempore, Jazz Q 1974-1975, Žabí hlen, Bílé světlo, Vlasta Marek, Pražské jazzové dny; Čestmír Císař: Klement GottwaldV čítárně ke studiu: Zakázané umění,samizdaty,originály textů Charty,Jazz Stop, původní Lidovky aj. Vyhledat v knihovnách vše od: Jiřího Šetlíka, Martina Jirouse, Jindřicha Chalupeckého, Petra Cibulky, Barbary Day

****************************************************

Čtvrtek 7..října od 17 hodin

15. ZÁKONY A VYSÍLÁNÍ jak vybruslit z maléru,naběhnutí si na lež,ověřování zpráv,seriózní 16. agentury aj.

16..UMĚLECKÁ a ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PROFESIONÁLNÍCH RÁDIÍ

Lektor Václav Kasík, Miroslav Krupička

Samostudium, sobota 9.října. dopoledne www.radiohortus.cz

swingové big bandy – Woodstock 1969 – Miles Davis po Bitches Brew – Charles Mingus and Politics – Jimi Hendrix – Kronos Quartet – Rammstein – satanismus – vážná hudba a jazz - „atomové nahrávky“ z USA varující před útokem Sovětského svazu, – cpt.Beefheart aj. Èestmír Císaø: Antonín Zápotocký

******************************************************************


Čtvrtek 28.října od 17 hodin


. KDY SE NA TO VYKAŠLAT A JÍT DĚLAT NĚCO JINÉHO

Lektor František Mareš

PŘEDÁNÍ DIPLOMŮ

*3.




==============================================================




Zdraví Jazzová sekce, založena 1969. a Středočeský Syndikát novinářů

************************************************************************


4

SAMOSTUDIUM POSLECHOVÁ ČÁST

www.radiohortus.cz

SOBOTA 4.září

RAGTIMY STAŽENÉ Z VÁLEČKŮ od 1899

  1. SCOTT JOPLIN (p), Comp.Original Rags,March 15, 1899 / Maple Leaf Rag, September 18, 1899 / Sun Flower Slow Drag, March 18,1901 a další nahrávky do r.1917 k opsání v čítárně.

Z HISTORIE REPUBLIKY

  1. ČESTMÍR CÍSAŘ: T.G.MASARYK profil zakladatele státu, prvého prezidenta


HOT JAZZ - PRAŽSKÉ JAZZOVÉ DNY 1975

3. ORIGINAL DIXIELAND JAZZ BAND Livery Stable Blues / Dixie Jass Band One Step

Obsazení : Nic LaRocca-cor, Eddie Edwards-tb, Larry Shields-cl, Henry Ragas-p,Tony Sbarbaro-ds. První jazzové skladby nahrané na šelakové desce. Další skladby k opsnání v čítárně.

4. BIX BEIDERBECKE,1924-1930

Comp.Oh,Baby/Riverboat Shuffle/Tiger Rag/Big Boy//Wolverine Orchestra, May-June,1924// My Pretty Girl/Singin´The Blues/Slow River/Riverboat Shuffle/I´m Coming Virginia/Way Down Yonder In New Orleans/For No Reason At All In C/In A Mist/Clementine/At The Jazz Band Ball/Jazz Me Blues/Sorry/Since My Best Gal Turned Me Down/Lonely Melody/Mississippi Mud/From Monday On/Rhythm King/Iĺl Be A Friend „With Pleasure“

Jean Goldkette and his Orchestra – Frankie Trumbauer and his Orchestra – Paul Whiteman and his Orchestra – Bix Beiderbecke and his Gang – Bix Beiderbecke and his Orchestra

Soloists: Bix-tp, Tommy Dorsey,Frank Trumbauer-tb, Jimmy Dorsey-cl,as, Bud Freeman-ts, Benny Goodman-cl,Joe Venuti-vlo, Eddie Lang-g etc.

JELLY ROLL MORTON, 1923-1937

New Orleans (Blues)Joys/Grandpaś Spells (A Stomp)/Thirty-Fifth Street Blues/Perfect Rag/Black Bottom Stomp/The Chant/Doctro Jazz/Wild Man Blues etc.

Jelly Roll Morton-p, Jelly Roll Mortonś Red Hot Peppers

KING OLIVER, 1923-1938 , DUKE ELLINGTON ,LIONEL HAMPTON

COLEMAN HAWKINS PRAŽSK JAZZOV DNY, 1975. a další



5.

SOBOTA 11.září DOPOLEDNE

www.radiohortus.cz


SWING - BE-BOP - MODERNA

10:05 Hod

1.LIONEL HAMPTON BIG BAND>1942-1949 Comp.:Hamps Boogie-Woogie/Midnight Sun/Red Top/Hey!Ba-Ba-Re-Bop/Rockin; In Rhythm/Flying Home/Air Mail Special etc.

RAY CHARLES HITY

DJANGO REINHARDT

JIMMIE LUNCEFORD

ROY ELDRIDGE

ZDENĚK PECKA GOODBYE BABYLON<

BENNY GOODMAN small groups+big band

STANISLAV MAL : ERIC DOLPHY

LOUIS ARMSTRONG / THE BOSWELL SISTERS

Z HISTORIE REPUBLIKY ĆESTMÍR CÍSAŘ: EDVARD BENEŠ II.

5.

HISTORIE BLUES - CHICAGSKÉ BLUES

JOHN SLEEPY ESTES

John Sleepy Estes,voc,g - Sunnyland Slim,p - Jimmy "Fats Fingers" Dawkins,g - Odie Payne III,ds - Carey Bell,harmonicy - Earl Hooker,b - Joe Harper,b

MEMPHIS SLIM, 1940-41<

Songs:Beer Drinking Woman - Grinder Man Blues - Empty Room Blues - I See My Great Mistake - Lend Me Your Love - Whiskey and Gin Blues etc.

BUDDY GUY<

Songs:I`ve Got My Eyes On You / Sweet Black Angel }Black Angel Blues] / Talk To Me Baby / My Times After Awhile etc.

MUDDY WATERS<

Songs> Hard Days / Muddy Jumps One / Burying Ground / You Gonna NeedMy Help / Rollin` and Troublin` / Rolli` Stone / Country Boy etc.

JAMES BROWN <

>Songs> The Chase / Sex Machine / I Feel Good / I can1t Stand Myself / I`ll Go Crazy / Georgia On My Mind / Popcorn etc.

JOHNNY WINTER<

Nothin` But The Blues> Songs> Tired Of Tryin` / TV Mama / Sweet Love and Evil Women / Everybodz`s Blues / Mad Blues etc.

B.B.KING <

Live At The Regal> Songs> Every Day I`ve the Blues /Sweet Little Angel / It`s My Own Fault / How Blue Can You Get etc.

JOHN MAYALL + ERIC CLAPTON<

Songs> All Your Love / Hideway /Little Girl / Another Man / Double Crossing Time /

6.

Sobota 18.září dopoledne

BLUES - GOSPELY - WOODSTOCK

Bessie Smith zpEblues, např.Frosty Morning Blues/Haunted House Blues/Eaversdropperś Blues/Easy Come,Easy Go Blues/Sorrrowful Blues aj.

Billie Holiday, 1952

Mahalia Jackson,1949-1956

Woodstock1969 : Joan Baez,Canned Heath,Sebastian,Couonty,Fish...Woody Goothrie,Butterfield Blues Band,The Who,Joe Cocker,Santana,Ten Years After,Hendrix aj.

Z HISTORIE REPUBLIKY

ĆESTMÍR CÍSAŘ: EMIL HÁCHA prezident Československa a sttnEprezident Protektortu Čechy a Morava


Sobota 25.září dopoledne

BEAT GENERATION

Být zbitý znamená být na dně své existence a hledět vzhůru

Jack Kerouac, Neal Cassady, Allen Ginsberg, William S.Burroughs, Philip Lamantia, Peter Orlovsky, Gary Snyder,Carl Solomon, Anne Waldman aj.

Z HISTORIE REPUBLIKY

ČESTMÍR CÍSAŘ vzpomína Edvarda Beneše po návratu z exilu

CHARLES MINGUS/MODERN JAZZ QUARTET PLAYS BACH/CICERO´S CHOPIN

PHILIP GLASS: HYDROGEN JUKEBOX/MILES DAVIS /ZDENĚK PECKA. :GOODBYE BABYLON/BEAT GENERATION Kerouac/Burroughs/Ferlinghetti aj./GERRY MULLIGAN

***********************************************************************

Sobota 2.října dopoledne

UNDERGROUND-JAZZROCK-FUSSION

Extempore: - MCH Band 1982-1986

Jazz Q Martina Kratochva 1974-1975

Desky pro neposlušné od Pavla Turnovskho podle času:

Frank Zappa, cpt.Beefheart, The Fugs, The Soft Machine, Dead Allen, Terry Riley,

Steve Reich, The Chromy Talks, David Peel, White Noise, Harry Parch, Bob Marley, Rammstein

Z HISTORIE REPUBLIKY

ĆESTMÍR CÍSAŘ: KLEMENT GOTTWALD


                                                                        Sobota 9.října dopoledne


THE ORIGINAL SOUND

00:00 – 02:00 KIND of BLUE MILES DAVIS, 1959 Miles Davis-tp, Julian Cannonball Adderley-as, John Coltrane-ts, Wynton Kelly-p/Bill Evans-p, Paul Chambers-b, James Cobb-ds

Theme between two CD: Flying TAKY Drums+Percussions Rich Huang Miles Davis Kind of Blue: 50th Anniversary Collectorś Edition Columbia Records, 2009

Theme:Modern Jazz Quartet:Django

02:00 -04:00 JAZZOVÁ ABECEDA H“ Dave Holland – Shirley Horn

Připravil Stanislav Malý.

***************************************************************************************************Theme:Open your eyes

***************************************************************************************************04:00 – 04:25 CHET BAKER and FRIENDS, 1952-56

Chet Baker-tp, Gerry Mulligan-bs, Stan Getz-ts, Art Pepper, Shelly Manne-ds, Carson Smith-b, Art Pepper-as etc.

Vydal Pacific Jazz

***************************************************************************************************04:25 -05:35 GERRY MULLIGAN + BEN WEBSTER, 1959

G.Mulligan-bs, B.Webster-ts,Jimmi Rowles-p, Leroy Vinnegar-b, Mel Lewis-ds

Verve. Master edition

**************************************************************************************************05:35 – 05:45 LITERATURA Zdeněk Hrabica: KAREL KRYL

Z knihy Jak jsem je poznal (co jiní nezažili)

čte Jiří Brož, zpívá Karel Kryl

05:45 – 06:40 OSCAR PETERSON TRIO, 1961 O.Peterson-p, Ray Brown-b, Ed Thigpen-ds

06:40 – 07:50 SVĚTOVÁ ČETBA. FRIEDRICH DURRENMAT SOUDCE a jeho KAT, účinkují Rudolf Hrušínský, Václav Postránecký,Miloš Hlavica, Antonín Molčík, Otomar Krejča, Josef Červinka,Josef Skála. Československý rozhlas, 1994, vydal Radioservis 2006

Téma:Jogin z bagin

07:52 – 09:12 LIONEL HAMPTON STORY, 1947-49 Comp. Stardust/Hamps Got a Duke/3 minnutes on 52nd Street/ Mingus Fingers-Benson Boogie/Moonglov etc.

09:14 – 10:00.BLUES. JOHN LEE HOOKER Comp. Walking This Highway/Four Women In My Life/I Need Lovin´/Mad Man Blues/Hey Boogie/Louisa/ United Station Blues/Sugar Mama etc

10:00 – 10:42 RHYTHM and BLUES BUDDY GUY, 1972 Comp.Watermelon Man/Hold That Plane/I´m Ready/Hello San Francisco etc.

Téma:Chytili jsme lososa..

10:42 – 11:46 BOOGIE-WOOGIE,1940 - 1950 Artie Shaw – Larry Clinton – Bob Crosby – Erskine Hawkins – Gene Krupa – Teddy Powell – Charles aj.

Téma: Telefonát blondýnky

11:48 – 12:55 FATS DOMINO Blueberry Hill/I´m Walking/Blue Monday/Kansas City/Jambalaya/The Fat Man etc.

12:55 – 14:00 CHUCK BERRY, TV Special 1972 Roll Over Beethoven/Sweet Little Sixteen/Memphis Tennesse/South Of The Border/Beer Drinking Woman/Let It Rock/Mean Old World/Carol/Liverpool Drive/Nadine/By,Bye,Johnny/Bonsoir Cherie/Johnny B.Goode



                                            KOMENTÁŘ PETRA BURDY
                        pro Rádio Hortus a Radio Halo Futura k 25.červenci 2010



Po týdnu opět Petr Burda.
Kdybych byl zastupitelem první pražské městské části jistě bych si zatrhnul v kalendáři čtvrtek 22. července 2010 a udělal bych hned několik vykřičníků, aby mě upamatovaly o čem by byla moje interpelace na nejbližším zasedání zastupitelstva. Když jsem se díval na auty přehlcené ulice zapochyboval jsem, zda je vůbec možné, aby v tak enormně rozkopané Praze dojely sanitky a hasiči v časovém limitu k události, kde jsou nezastupitelní. Litoval jsem řidiče za volanty, i když oni v klimatizovaných vozech většinou nepocítili, že na nedalekém Karlově se teplota vyšplhala k 35,4 stupně. Nejteplejší 22. červenec tam zatím byl v roce 1995, a to 34,8 stupně. Snad i to horko bylo příčinou, že ve stanici pražského metra Národní třída ten den dopoledne napadl agresivní muž slepce. Cestující tentokrát nebyli lhostejní a přivolali policisty, kterým se útočníka podařilo zadržet. Hrozí mu až tříleté vězení. Bývaly doby, že incidenty na nástupištích metra, nejen v Praze 1, řešili v první řadě dozorčí nástupiště a dozorčí stanice. O jejich aktivitách se však média nezmiňují, ale přinejmenším by se o to měl zajímat dopravní výbor pražského Magistrátu a Dozorčí rada Dopravního podniku. I s tím rizikem, že se dozvědí o úsporných opatřeních, takže funkce dozorčího nástupiště byla zrušena, či omezena. A to přesto, že cena jízdenky, kterou musíte v pražském metru zaplatit jedete – li dál než pět stanic, je vyšší, než cena kartonu šesti lahví balené vody. Jízdenka je za dvacet šest korun českých, devět litrů vody za dvacet čtyři. Tu vodu jsem v pozdním odpoledni donesl do Františkánské zahrady. To rtuť teploměru klesla už na jednatřicet stupňů a i když jsou ve Františkánské zahradě hned dvě fontánky s vodou, věděl jsem, že desítka bezdomovců sedících ve stínu na třech lavičkách balenou vodou určitě nepohrdne. V té vlně veder jsme se jistě každý těšili na sprchu po úmorném dni, ale pro ty, kteří se před vysokými teplotami nemají kam ukrýt, což jsou jednoznačně bezdomovci, to byl nesplnitelný sen. Vím, že dobrovolníci z humanitárních organizací a terénní sociální pracovníci dělali denně co mohli, ale čtyři tisíce lidí bez střechy nad hlavou, které Praha má, se prostě zvládnout nedá. A tak jsem si s několika muži a jednou ženou povídal o tom, jak zvládají vedro a jak se podepisuje na jejich zdravotním stavu. Postěžovali si, že letošní třicetiletou zimu snášeli špatně, rekordní vedro jim na kondici také nepřidá. Zvlášť těžce ho snášejí diabetici. Prý kolabují i několikrát denně. Poděkovali za karton balených vod a já si šel sednout na vzdálenější lavičku, ke dvojici mladých lidí. Asi dvacetiletý obtloustlý obrýlený mladík v propoceném tričku hlasitě vykládal své dívce o přednášce, kterou den před tím absolvoval. Kritizovali tam minulý režim jak svazoval aktivitu lidí a také, že začátkem padesátých let rušil v Praze i ve světě známé firmy. A pak, snad aby se vytáhl před svou dívkou, mi položil otázku, zda mě ty socky stojej za to, abych se v tom vedru táhnul s balíkem vod, který jeho táta používá na mytí auta. Stručně jsem mu vysvětlil, že v Praze 1 žiji ještě dříve, než on poznal dobrodiní dětských plenek, které mu umožnily celonoční klidný spánek, ale s bezdomovci, právě ve Františkánské zahradě, se setkávám až v posledních patnácti letech a jejich počet rok od roku kvadraticky narůstá. A přinést někomu dárek v ceně, která je menší, než cena jízdenky s níž dojedete z Václavského náměstí na závodišti ve Velké Chuchli, je jen malá náplast na něčí trable, na kterých se podepsala doba umožňující, aby majitelka nemovitosti, kterou vybudoval její pradědeček stanovila, v souladu se zákonem, tak vysoké měsíční nájemné, že za podobnou sumu se za dob císaře pána dala koupit kráva, nebo kůň. Svou frázi o tom, že bezdomovectví je společností tolerovaný životní styl neobhájil a uznal, že to je teda blbý, když na lodi Hermes bude celý srpen plánovaná oprava a desítky lidí z její paluby si tak budou na měsíc muset hledat nový nocleh.
Zeptal jsem se, zda někdy on nebo jeho dívka navštívili Londýn. Oba se pochlubili, že tam létají každý rok, tak jsem jim trochu vyrazil dech tím, že ve zhruba osmimilionovém Londýně je méně bezdomovců, než v Praze, která má obyvatel zhruba milion a tři čtvrtě. Ukázal jsem jim černé na bílem, že charitativní organizace Broadway zaznamenala za 12 měsíců do letošního dubna v Londýně 3 673 lidí, kteří spali na ulici. Z nich bylo 76 Čechů . Pikantní je, že díky bývalém starostovi přezdívanému Rudý Ken a současnému Borisi Johnsonovi, se podařilo vymyslet takový systém, že většinu potřebných se daří umísťovat v nejrůznějších útulcích a hostelech, takže z 3 673 lidí, které pracovníci organizace Broadway zaregistrovali bez střechy nad hlavou, celých 47 procent spalo loni na ulici jen jednou. V matičce Praze je už přiznáváno čtyři tisíce bezdomovců, ale maximálně desetina z nich se může těšit na lokalitu u skládky, kam chtěl Magistrát před léty vyslat pražské kněžky lásky, ale ty to strikně odmítly a dále nabízejí své služby v samém centru města. Možná bych si povídal s dvojicí mladých ještě déle, ale tlačil mě čas. A tak jsem přeskočil na téma rušení i ve světě známých pražských firem. Ale ne v polovině minulého století, ale v současnosti. Čínskou restauraci ve Vodičkově ulici znali v Hollywoodu stejně dobře jako novou vlnu českých filmů. Několik let viditelně úmyslně chátrala a byla zbořena. Místo ní stojí architektonicky nevýrazný pětipatrový dům nabízející zboží, které by vám jen s uzarděním prodali v bazaru na ostrově Djerba. V Palackého ulici zbořili pětipatrový dům, v němž byl i ve světě známý Tuzex, kde hned za vstupními dveřmi se čilá stařenka zajímala o to, zda máte poukázky, které byly druhou českou měnou. Dnes je místo domu nevzhledná plechová ohrada skrývající dvoumetrové náletové rostliny. A do třetice, právě ten den končila vyhlášená prodejna Paris – Praha, kde se za československou a později českou měnu prodávalo za rozumné ceny zboží ze země galského kohouta. Před jednačtyřiceti lety to bylo zjevení, dnes tam neviditelná ruka trhu stáhla roletu. Ještě, že nezboří i ten dům, kde prodejna sídlila. Dohodl jsem se s mladými, že to jsou skutečně pihy na kráse první městské části a interpelaci na plenárním zasedání by si zasloužily. Jenže občan tam dostane slovo, pokud jej vůbec dostane, až na závěr, kdy pozornost přitomných klesne k nule. A když se vám s kritikou podaří vystoupit několikrát za sebou dostanete nálepku kverulanta. Ale pokud jste zastupitel a podaří se vám společně s vašimi spolustraníky odvolat starostu, pak jste do roka a do dne v tom nejvyšším patře politiky. Věřte, že nepřeháním. Věci veřejné začínaly jako stolní společnost na Žofíně a už jsou ve Strakově akademii. Ale Praze 1 zůstaly věrné, vždyť došly z jedné části nábřeží na druhou.
Za týden se opět těší na slyšenou
Petr Burda
 










KOMENTÁŘ TÝDNE PETRA BURDY
pro Radfio Haló Futura a Radio Hortus k 12.červenci 2010

Po týdnu opět Petr Burda.
K vašemu překvapení nebudu hodnotit vládu od které nic dobrého nečekám, ale chci mluvit o otevřeném dopisu, který koluje na internetu, a v němž se potomek jednoho šlechtického rodu obrací na jiného člena staré rodové šlechty. Musím se přiznat i k tomu, že jsem se s oběma pány několikrát setkal osobně.
Když jsem poprvé viděl amerického ekonoma českého původu Jiřího Mansfelda, uvěřil jsem, že s rodiči v osmdesátých letech z Československé socialistické socialistické republiky emigroval rád, vždyť cílovou zemí pro mladíka plného plánů byly Spojené státy americké. Velmi brzy poznal, že mu jeho plány sice nikdo nebere, ale pokud chtěl studovat na univerzitě, musel několik let tvrdě pracovat ve velmi zastaralém zdravotnickém zařízení, aby si na studia vydělal. Na přelomu tisíciletí se poprvé vrátil do rodné země a užasl jak se lidé změnili a kam kráčí česká politika. A teď když se do čela politického dění dostal opět Karel Schwarzenberg, rozhodl se mu napsat otevřený dopis, který mě okouzlil nejen odzbrojující, ale také připomínkou historických událostí, které se zase tak často nepřipomínají. Názor si udělejte sami.
Dopis jeho Milosti Pánu ze Swarcemberku,
Vaše Knízecí Milosti,
V nejhlubší povinné úctě a poslušném poddanství a člověčenství si poníženě dovoluji napsati Vám tento dopis, čímž si já, nehodný poddanný Vaši Výsosti, Vám úctu vyjádřiti přál.
Vaše Nejjasnější Knízecí Milost se ráčila vyjádřiti, že Vaše nejjasnější knížecí rodina hromadila Váš přítomný majetek 300 let.
Vím, že pro Vás nebylo lehké tento majetek restituovat, že jste ho "musel z Čechů vymlátit", jak jste se dle svědků ráčil vyjádřiti.
A že bylo třeba Vaší Výsosti podmazati určité demokratické živly, ale co se dá dělat, demokratické zřízení neukazuje již tu povinnou poslušnost šlechtě a my oba víme, že demokracie je pěkné svinstvo.
Tudíž i podplácení úředníků zlotřilé demokracie je na místě, pokud jde o restituce 300 let starého majetku.
Též bych Vám rád vyjádřil poníženě gratulaci k Vašemu velikému květnovému vítězství.
Elity a pak i sprostý lid si zvolil Vaši Milost a rád se vrací pod Vaši ochranu, lid pochopil, že demokracie je nespravná, že republika je přežitek, a tak se rád vrací pod Vaši vládu do Neofeudalismu.
Je dobře, že teď svým poddaným utáhnete opasky, jak jste se ráčil vyjádřiti, leč opatrně, na chudé lidi patří přísnost a není potřeba, aby důchodci pod vládou Vaši Milosti jedli více než dvakrát denně, není třeba, aby odebírali drahé léky, neboť jsou již staří a nemohou již robotovati pro Vaší Výsost, a nejlépe by udělali, kdyby postoupili eutanazii, aby již Vaší Výsosti neškodili tím, že jsou darmožrouti.
Podobně by Vaše Milost měla zatočit se sockama, zvlášť s lidmi, kteří již nejsou potřeba, protože pro ně není práce, jsou to darmošlapové a není třeba jim vyplácet podporu, kdo není schopný si sám najít práci nechť zemře hlady.
Ale bylo by nespravné, kdyby elity a nebo dokonce Vaše Výsost, o jak děsivá myšlenka, by si měla utahovat opasky ohledně Vašich miliardových majetků.
Nevadí, že republika ztrácí 150 miliard korun ročně za dividendy, které jsou vyssávány z republiky za hranice. Následný dluh, který vzniká je třeba z lidí vybičovat, zvláště z lidí, kteří jsou již dnes v pozici, že se nemohou bránit.
Na řev chátry, že elity rozkradly republiku, že ukradli v "privatizaci" 20 000 000 000 000 korun, 20 bilionů, Vaše Milost jistě umí nuly spočítat, leč Češi maji problém s počítáním nul u čísel nad jeden milion, a na stížnost, že tedy vláda a republika dluží každému občanu České republiky dva miliony korun jako podil z jeho majetku, netřeba reagovati, jinak než, že tento řvoucí dav nazveme závistivými sockami a případně na ně pošleme panské dráby a tu chátru rebelskou pozavíráme.
Pěkně, jako po Lipanech, což je hodně podobné tomu květnovému vítězství Panské Jednoty, poražené socky pozavírat a upálit ve stodolách.
A upálit tam i chudnoucí Hrdobce středních tříd, kteří si valí stále se zmenšující kuličku malinkého majetku a myslí si, že nějak patří k Vaší Výsosti, ale Vy víte, že je to směšné, jelikož jejich majetečky jsou zcela zanedbatelné v porovnaní k Vašemu dědičnému majetku. Správně jste těm knechtům před volbami připomněli, že na každého Čecha připadá státní dluh přes 118 000 korun.
Přece nemůžeme nechat vládu v rukach lidu.Volby je třeba si kupovat za miliardové majetky elit.
Sprostý lid nemá do vlády co kecat, demokracie je také pěkné svinstvo a lid má právo jen si myslet, že má demokracii, zatímco má akorát právo držet hubu a krok. Lid nesmí volit presidenta přímo, i kdybyste jím měl být Vy, Vaše Výsosti, lid nesmí mít právo referendem tvořit zákony jako je to ve Švýcarsku, či v Kalifornii, lid nesmí nic, jen dále robotovat, nejvýše tak nadávat na předlistopadový režim, dovolené budou výlevy proti komunistům a jiným rebelům, kteří nesouhlasí s dnešním uspořádáním poměrů.
Dále by Vaše Milost měla hlasovat pro soukromé důchodové fondy, kam by Vaši nevolníci měli povinnost přispívati, bude to užasná forma Neoroboty. Oba víme, že není třeba peníze, které nevolníci budou platiti do fondů, těmto knechtům vracet.
Vaše Milost přece nepotřebuje ani nemocné nevolníky.
Též je správné zdražiti chléb a léky daní z přidané hodnoty ve výši 19 procent, a pokud si bude ta holota, co neprivatizovala, stěžovat, že nemají na chleba, tak nechť jim Vaše Milost odpoví - Ať tedy jedí dort. -
Hlavně se nesmí dozvědět, že v USA je daň z přidané hodnoty na jídlo 0%! Tedy udržovat neonevolnictvo pod informačním embargem, což není těžké když si elity udrží 100% kontrolu nad medíi.
A pokud jde o to, že Vaše rodina hromadila majetek 300 let, jak jste se vy osobně ráčil vyjádřiti.
Vaše rodina začala hromadit majetek pravděpodobně od roku 1710. Zlí jazykové tvrdí, že k tomu používala roboty, tedy násilné formy útlaku, která si nezadá s otrokářstvím.
Tudíž už Vaši ctění předkové, majetek vymlátili pomocí panských drábů, a ty, co pro Váš rod nechtěli dřít jste buď vsadili do klády a v koženějších časech rovnou popravili. Jak jistě víte, robota byla zrušena Josefem II. v roce 1789, tudíž Vaše rodina "vydělávala" Váš dnešní majetek po dobu 79 let, pak byla robota znovu nastolena Leopoldem II. v roce 1790, takže Vaše rodina mohla hromadit majetek dále, sub poena, pod nátlakem biče a šibenice, až do Revolučního roku 1848. Celých dlouhých 136 let byl Váš rod neomezeným pánem nad životem a smrtí Vašich poddaných. Dodnes můžete užívat výhod vytvořených v minulosti robotou, zatímco potomci Vašich nevolníků nemaji právo na kompenzaci Vaším rodem způsobených křivd. Nikdo z nich neslyšel alespoň omluvu, zatímco jsou denně poučováni o tom, že je spravedlivá privatizace výdělků a socializace ztrát.
S hlubokou úctou,
Váš poslušný a ponížený služebník,
Jiří Mansfeld
Uznejte, že tohle si nemohu nechat pro sebe. V zájmu historické objektivity dodám, že Schwarzenbergové jsou původem franský šlechtický rod, poprvé doložený v roce 1172 pod jménem Seinsheim, pod tímto jménem vystupovali až do 15. století. Colloredo-Mansfeldové byli původně italský rod pocházející z 11. století. Do Čech se Colloredové dostali v době třicetileté války, jíž se účastnili na straně císařských vojsk.
Za týden opět Petr Burda


 


KOMNENTÁŘ TÝDNE PETRA BURDY

pro rádia Hortus a Halo Futura - týden 5.-12.července 2010


Po týdnu opět Petr Burda. Bude to dnes o velkých vederech, která zasáhla na několik dlouhých dnů náš český stát a možná to byl ten pravý důvod proč někteří z nás dopustili v médiích hodně kuriozních názorů. Ještě v minulém století platilo, že pokud se rozhovor třeba s radním pro sociální oblast, nebo lékařem, či veterinářem zadrhnul, pak nebyl problém znovu jej nastartovat právě tím jak se dotyčný domáhá práv právě pro své bezdomovce, pacienty, či zvířátka. Ale teď už, alespoň v následujících třech případech, to neplatí.
Jeden ze známých pražských modrých ptáků, radní Jiří Janeček prý pražské ulice vyčistí od bezmála čtyř tisíc bezdomovců. Jak? Za městem postaví sběrný tábor, kam lidi bez domova vystěhuje. Mnohdy sice slušně oblečené, ale většinou teď v létě zapáchající lidi bez domova odsunout z ulic Prahy na místo, kde podle jeho slov budou chráněni. Hlavně však nebudou na očích. Výměnou za to, že přestanou ‘strašit‘ v ulicích Prahy dostanou bezdomovci najíst a pít alkohol si tam budou moci podle libosti. Nebudou už, stejně jako stovky turistů, očůrávat rohy pražských ulic, z nich za posledních dvacet let zmizely záchody zdarma a na jeden pilotní jen mužský pisoár v Charvátově ulici už město čeká třetí rok. Takže ten čpavkový odér za veder nezmizí, i když bezdomovci budou mimo centrum a my už neuslyšíme - „Kamaráde, nemáš nějaký drobný?“ - Bezdomovci by v táboře dvakrát denně dostali polévku a v areálu by si mohli popíjet víno a rozdělávat ohně. K dispozici by měli lékaře, sociálního pracovníka a dokonce i vlastní detašované pracoviště záchytky. To vše výměnou za to, že v Praze nebudou vidět. Janeček tvrdí, že tábor je i v zájmu bezdomovců – budou v něm chráněni a budou mít svůj klid. I podle bulvárního Blesku to ale Janečkovi kritici vidí úplně jinak! Někteří z nich projekt dokonce neváhají přirovnat ke koncentračnímu táboru! „Je to nelidské,“ řekla pro Blesk.cz Eduarda Heczková z organizace Dům Agapé, která se zabývá pomocí bezdomovcům. „Silně mi to připomíná to, co tady za války dělali nacisté. Člověk neví, jak to může skončit. Příště budou do takových sběrných táborů zavíráni třeba Romové, nebo lidé, kteří jsou politicky nepohodlní,“ říká Heczková rozhořčeně.
Příběh druhý, aneb jak se politicky angažovaný lékař nezastává pacientů.
Budoucí ministr zdravotnictví Leoš Heger z recyklované TOP 09 navrhuje zvýšení zdravotnického poplatku při návštěvě specialisty, a to v případě, že jej pacient navštíví bez objednání praktickým lékařem. Poplatek by mohl přesáhnout částku sto korun, uvedl Heger na televizní obrazovce. Upozornil však, že takový názor není rezolutní a je potřeba o něm diskutovat, neboť české zdravotnictví podle něj prochází krizí důvěry. Přesto je snaha regulační poplatky zaokrouhlit. Na pohotovosti a v nemocnici na stovku, u lékaře na padesát.
Poplatek by byl více než stokoruna, možná i několik set korun," uvedl Heger. Budoucí ministr předpokládá, že člověk, který jde ke specialistovi s vědomím toho, co jej trápí, je relativně vzdělaný a nepatří mezi sociálně slabé skupiny – vyšší popatek si tak může dovolit. Pacienti bez silného zázemí by pak podle Hegera nejdříve navštívili praktického lékaře.
Leoš Heger Budoucí šéf českého zdravotnictví se nicméně k části zdravotnické reformy vyjádřil kriticky: "Tento národ je naladěn mírně středově. Je naladěn na to, že zdravotnictví dlouho bylo bezplatné, a jakékoli zvyšování spoluúčasti tedy musí být velmi, velmi citlivé. Není možno postupovat tak, že se věci najednou změní během půl roku." Poplatky v ordinacích praktiků, nemocnicích a lékárnách proto v dohledné době zvyšovat nechce.
Právě poplatek za položku na receptu považuje za nejproblematičtější a chystá se jeho podobu znovu řešit. "Myslím si, že ten poplatek udělal největší zlo. Lidé si myslí, že to jde lékárníkům do kapsy. Ono to není pravda, oni o to méně úhrad dostávají od pojišťovny, přesto je ale konstrukce tohoto poplatku tak složitá, že tomu nikdo téměř nerozumí a někdy ani odborná veřejnost. Z tohoto důvodu je toto téma potřeba otevřít," uvedl Heger v ČT. Podle Mladé fronty Dnes dokonce uvažuje o jeho zrušení, a to i za cenu toho, že by se kvůli chybějícím penězům dočasně utlumil rozvoj medicíny.
Odborná veřejnost nominaci Leoše Hegera na ministra zdravotnictví vítá. "Zdravotnictví zná velmi dobře, navíc je komunikativní, takže má všechny předpoklady, aby resort řídil," uvedla pro MF Dnes současná ministryně zdravotnictví Dana Jurásková. Odborníci kvitují i to, že Heger projevil jako letitý ředitel Fakultní nemocnice v Hradci Králové dobré manažerské schopnosti - za jeho působení došlo k rozsáhlé modernizaci zařízení, aniž by se dostalo do ztráty.
Pro svou budoucí práci si Heger stanovil tři základní tematické okruhy: peníze pro zdravotnictví, poplatky pacientů a vzdělávání zdravotníků. Za prioritní však považuje obnovu důvěry veřejnosti v tento problematický rezort. "Tato společnost trpí krizí důvěry. Nikdo nevěří nikomu. Jakmile se začnou vybírat poplatky, tak si všichni pacienti začnou myslet, že lékaři jsou darební a chtějí poplatky jen proto, aby si přilepšili. Jakmile politici udělají nějaký krok, vzniká podezření, že napůl jim z toho něco odchází do kapsy a napůl chtějí na pacientech ušetřit," řekl Heger.
Vedle toho podle něj bude potřeba vyvážit tři skupiny, jichž se zdravotnictví dotýká: lékaře, pacienty a pojišťovny. "Je potřeba mluvit o tom, že zdravotnictví není jednoduchý, ale problémový systém. To, že některé věci z pohledu pacientů nebo zdravotníků nefungují, nejsou způsobeny jenom neochotou politiků. Ve zdravotnictví je tolik problémů, které jdou proti sobě, takže hledat nějaké optimální prolnutí je velmi obtížné a rizikové. Je to takové ministerstvo kvadratury kruhu," řekl o svém úřadu. Lidé tedy v budoucnosti prohrají. Ale zvířata to také nemají jisté. Místostarosta Kutné Hory Václav Vančura přišel v novým nápadem, jak v městské kase ušetřit nějaké peníze. Nechce živit psy v útulcích. Podle něj by v zařízeních měli zůstávat tři měsíce, a pokud si je nikdo nevyzvedne, měli by se utratit.
"S plnou odpovědností říkám, že pokud by se s nimi nemělo nic dít, tak co s nimi? Když zákon neumožňuje, jako třeba na Slovensku, toho psa utratit, tak je někde chyba," řekl TV Prima místostarosta města Václav Vančura.
Návrh už přednesl na zastupitelstvu, které právě jednalo o penězích na útulek. S velkým nadšením se ale jeho slova nesetkala.
"Já jsem už věděla dávno, že tenhle názor zastává, ale nikdy jsem si nedokázala představit, že by to bylo zveřejněné, takže jsem ráda, že tohle vyšlo najevo," řekla televizi vedoucí útulku Renata Valentová.
Vančura je přitom povoláním veterinář. Podle zákona navíc nejde psa zabít jen tak. Přesně vypočítává důvody, kdy lze zvíře zabít. To, že péče o něj stojí peníze, mezi nimi není.
Takže vidíte, že o sobě vlna veder dala vědět. Za týden opět Petr Burda.







 KOMENTÁŘ TÝDNE pro rádia Hortus a Halo Futura

                                          od Petra Burdy - týden 21 - 27.června 2010



Vážené a milé posluchačky, vážení a milí posluchači, po týdnu na internetových vlnách opět Petr Burda. Pochlubím se tím, že komentář z minulého týdne hodnotící deset let bankovnictví v Čechách, byl odvysílán ve dvou internetových rádií a otištěn v celostátním deníku. Den poté, co vyšel komentář v novinách jsem se vydal do jednoho z hotelů v ulici V Celnici na Vyhlášení výsledků druhého ročníku soutěží Nejlepší banka. Zajímalo mě, kdo loni vyhrál, i když ty výsledky nemají pro novináře valnou cenu, protože od poloviny roku už je všechno zase trochu jinak. Bylo deset minut po jedenácté, ještě to nezačalo, u dochvilných bankéřů, kterých byl plný sál, mi to přišlo divné. Odevzdal jsem vizitku a směřoval s několika vytištěnými texty do sálu. V té chvíli se objevil mladý člověk s otázkou, zda si myslím, že jsem na správné akci. Na rozdíl ode mne neměl u sebe vizitku, takže mám právo jeho jméno zapomenout, objevil se i další s otázkou, zda jsem se akreditoval. Odpověděl jsem, že podle oznámení akce byl uveden pouze pramen, který slouží k možným otázkám, ale akreditace požadována nebyla. Což už student prvního ročníku novinářských fakult pozná jako zásadní rozdíl. Vzpomněl jsem si na Jana Wericha, který mi v sedmdesátých letech minulého století radil, abych v životě dodržoval pravidlo, že člověk se nemá cpát tam, kde je narváno, i když je narvanej. A tak jsem mužům poděkoval, že mi ušetřili dvě hodiny času. Pravda, v televizi ta zpráva nebyla, na internetu jsem jí našel až přes vyhledavač. Na bedně vítězství soutěže Nejlepší banka 2010 skončily 1. ČSOB, 2. UniCredit Bank,
3. Raiffeisenbank. Já ovšem více fandím kategorii Klientsky nejpřívětivější banka 2010. Tam je první Raiffeisenbank, druhá Poštovní spořitelna a třetí GE Money Bank. Ale popravdě, ten ušetřený čas na bankovním a pojišťovnickém balábilé jsem strávil nad projevy poslanců v právě se rozhíždějící Sněmovně. I tam jsem se setkal s poukazem na intoleranci. Vyjádřil to David Rath, který doslova řekl. Zaděláváte si na to, jak s vámi nejspíš bude zacházeno za pár let. Demokracie má totiž ten půvab, že se to poměrně rychle otáčí. Rok se sejde s rokem a dnes objetí možné trojkoalice vystřídají pěsti. Další rok se sejde s rokem a budou volby. Já vás pak chci vidět, když voliči rozhodnou zase jinak, jak tady budete kňourat a dovolávat se demokratických principů, pokud na vás budeme aplikovat vaše chování, s kterým přicházíte dnes! Tolik David Rath, ale pak ho přebil donedávna ještě mediálně ne příliš známý Vladimír Pavelka, člen předsednictva TOP 09. Zaujalo mě, že se narodil se 22. září 1948 v Plzni, kde také v roce 1972 absolvoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. V letech 1968-1969 byl Vladimír Pavelka aktivním účastníkem studentského hnutí vystupujícího proti ruské okupaci. Krátce pracoval jako lékař v psychiatrické léčebně, v roce 1973 se přestěhoval do Strakonic kde pracoval jako lékař na různých pracovištích. V roce 1991 byl jmenován ředitelem tehdejšího okresního ústavu národního zdraví a stal se jedním ze zakladatelů Všeobecné zdravotní pojišťovny, od roku 1992 do roku 2000 zastával funkci ředitele okresní pobočky VZP ve Strakonicích. V roce 1990 vstoupil do KDU-ČSL, kde prošel různými funkcemi více, než 10 let byl krajským předsedou jedné z nejúspěšnějších krajských organizací. Po volebním neúspěchu v roce 2008 se rozhodl dále na předsedu nekandidovat, v červnu 2009 se vzdal všech stranických funkcí a z KDU-ČSL vystoupil.
Od roku 2000 do roku 2008 byl Vladimír Pavelka náměstkem hejtmana Jihočeského kraje, řídil oblast sociálních věcí a zdravotnictví, věnoval se především reformě zdravotnické záchranné služby, záchraně krachujících nemocnic a reformě sociálních ústavů. Byl průkopníkem převodu nemocnic na formu akciových společností, tento model převzala i současná vládnoucí koalice. V současné době je členem zastupitelstva Jihočeského kraje a věnuje se poradenství v oblasti zdravotnictví a sociálních věcí. A div se světe, tenhle člověk vymyslel ještě dábelštější
navýšení regulačního poplatku u praktického lékaře a na ambulanci z třiceti na padesát korun, o hrazení léků do padesáti korun i o platbě za lůžko a na pohotovosti, která by měla pacientům z peněženky nově vytáhnout stokorunu. Naopak zlevnit by mohly recepty v lékárnách, kde by se již neplatilo 30 korun za položku na receptu, ale 30 korun za celý recept.
"Za hospitalizaci se dnes platí šedesát korun a mohla by to být stokoruna, za lékařskou službu první pomoci se dnes platí devadesát korun a mohla by to být rovněž stokoruna," řekl lékař a vyjednávací expert za TOP 09 Vladimír Pavelka. Je to jen tak vypuštěný balonek, co na to lidé ? Nebo pokračování v ožebračování důchodců, samoživitelek a dalších sociálně znevýhodněných lidí. Čekají nás krušné časy, už před volbami TOP 09 upozorňovala, že spoluúčast pacientů by se měla zvednout z dnešních šestnácti procent (většinou se to týká doplatků na léky) na evropskou úroveň 25 procent. Jenže to by nám pan kníže musel doplácet evropské platy a evropské důchody. A ne posílat složenky za státní dluh. Chápu, že K9 nemůže vědět všechno, ale fakt, že průměrná starobní penze dosáhla na konci května 10 065 korun, z toho u mužů 11 182 a u žen 9143 korun. To by jí ujít nemělo. Stejně tak jako to, že za posledních pět let, od května 2005, stoupl průměrný důchod o 2350 korun. Letos se však zvýšil o pouhých 40 korun. Za to už se ani nedovoláte na úřad, že jste ještě živí. Narážím na kolující vtip v sedmdesátých letech minulého století. Do důchodu odcházejí silné populační ročníky, penzistů starobních i osob pobírajících důchody invalidní a pozůstalostní evidovala Česká správa sociálního zařízení 2 805 436. Vyplácela jim 3 431 823 důchodů. Dalších 59 083 důchodů odesílala do zahraničí. Na jednoho důchodce přispívalo 1,75 poplatníka pojistného, v roce 2005 to bylo 1,85 poplatníka. A jaká je perspektiva ? Reformní zákony vládě zakážou zvyšovat důchody rychleji, než nařizuje zákon, tedy o inflaci a třetinu růstu reálné mzdy. Od roku 2025 se budou penze zvyšovat jen o inflaci.
Bude zrušena doživotní výplata vdovských a vdoveckých důchodů. Strop pojistného na úroveň trojnásobku průměrné mzdy. V současných relacích by se tak neplatilo pojistné z výdělku nad 70 tisíc korun měsíčně.
Jenže, kdo takovou mzdu má ? Ve Francii, ve Španělsku a v Řecku se teď lidé zamýšlejí nad svou budoucností v ulicích. U nás je zatím sociální klid. Ale tlačit do rohu lidi, kteří potřebují pomoc, odporuje vyššímu principu mravnímu. Pokud tento termín není už veteší dávno vyhozenou na politické smetiště. Nedivil bych se.
Za týden opět Petr Burda.



  *************************************************************************************************

Petr Burda
Komentář týdne 31.5.-7.6.2010

Po krátké pauze zaviněné velmi úspěšným Nonstopčtení z děl Karla Hynka Máchy opět Petr Burda. Povolebně.
Myslím, že mi dáte za pravdu, když na úvod řeknu, že tyhle volby byly personální fičák.
Vyvolaly na politické scéně přímo personální zemětřesení. Během jediného odpoledne a podvečera složili funkci hned čtyři předsedové a sněmovnu navíc opustila i řada letitých parlamentních matadorů. Cyrila Svobodu, Ondřeje Lišku a Miloše Zemana v podvečer následoval i šéf vítězné sociální demokracie Jiří Paroubek. A v neděli se přidali další. Pavel Bém odchází, neboť nedokázal v Praze vyhrát. Do sněmovny zvolen sice byl, ale ODS v hlavním městě poprvé nevyhrála a sám se propadl z druhého místa kandidátky na čtvrté. Jeho rezignaci vedení ODS nechce komentovat s tím, že vedení ani poslaneckému klubu nepřísluší vyjadřovat se k situaci v jednotlivých organizacích. Neuspokojivý volební výsledek stál funkci i manažera strany Jaroslava Tvrdíka.
Tyto volby znamenaly konec lidovců ve sněmovně po 20 letech a konec zelených po čtyřech letech. Mění se tak politická mapa dolní komory, v křeslech usedne nejen strana Karla Schwarzenberga TOP 09, která vznikla teprve vloni po sporech mezi Miroslavem Kalouskem a vedením KDU-ČSL, a nová formace na celostátní politické úrovni Johnovy Věci veřejné, která dosud působila převážně na komunální scéně, především na Praze 1. Malostranský comeback se nevyvedl Miloši Zemanovi a Jiří Paroubek volby sice vyhrál, ale ne tak, jak si představoval. Právě jeho odchod je největším otřesem politické scény.
Neúspěchem jsou tyto volby nejen pro ty, kteří ze sněmovny vypadli úplně, ale i pro obě velké strany. ODS i ČSSD teď hledají, kde udělaly chybu. Byl to vzájemný souboj dvou velkých stran. Nakonec ale skončil jejich společnou porážkou. ODS i ČSSD v letošních volbách dostaly jasný signál od voličů: Musíte se změnit. Přitom pro obě strany to ještě před několika měsíci nevypadalo vůbec špatně.
Sociální demokraté měli našlápnuto na volební triumf. Průzkumy naznačovaly výsledek kolem 35 procent. "Podívejte, já nemám strach z ničeho, já jsem lídr strany, která je někde mezi 35 a 40 procenty," usmíval se Jiří Paroubek. První rána přišla zrušením loňských podzimních voleb. Tou dobou Jiří Paroubek vsadil všechno na další půlrok vyhrocené kampaně - billboardy se sliby za miliony, tvář předsedy strany snad úplně všude. To pravděpodobně nakonec odradilo celou třetinu původních voličů ČSSD.
"Protože jsme dostali od voličů slušnou facku, každý rozumný člověk, který ji dostane, se zamyslí, proč ji dostal."
V trošku jiné situaci jsou občanští demokraté. I jim voliči jasně řekli, že tudy cesta nevede. Občanští demokraté dokázali ze svého trápení vlastně udělat přednost, když v březnu vyměnili Mirka Topolánka za klidnějšího Petra Nečase. "A pokud nebudeme v procesu té očisty, kterou zahájil Petr Nečas, tak můžeme přijít o to výsadní postavení hlavní pravicové strany," tak v Hyde Parku komentoval situaci v ODS Alexandr Vondra. A to také dali voliči jasně najevo - symbolem letošní porážky pro ODS, ale vlastně také pro ČSSD, se stala Praha. ODS zde rozdrtila TOP 09 Karla Schwarzenberga.
Stopku vystavili voliči lidovcům, jejichž lídr Svoboda sice končí ve vedení strany, nicméně podle informací serveru Aktuálně.cz zamíří na ministerstvo zahraničí. "Mám smlouvu na dobu neurčitou s ministerstvem zahraničí," řekl serveru.
Konec nastal i pro zelené, což naplno otevírá dveře pro dostavbu atomové elektrárny Temelín. Zelení, kteří zablokovali rozvoj jaderné energetiky v Topolánkově vládě, tak nebudou mít na další osud Temelína vliv.
A prohru nepřímo přiznávají i nevládní organizace. Obří zakázka týkající se dostavby jaderné elektrárny ale může mít vliv i na politická jednání. Pro dostavbu například v OVM Speciál takto neformálně hlasovali všichni jihočeští lídři s jedinou výjimkou – proti byli představitelé Strany zelených. Jejich účast ve vládě by pro plán ČEZu na stavbu dvou nových jaderných bloků znamenala zásadní problém. V sobotu večer tak zastánci rozšířeného Temelína slavili a odpůrci se smiřovali s porážkou. V praxi to znamená, že se dostavba rozjíždí naplno. Už v roce 2012 by veřejnost měla znát jméno firmy, která nové bloky postaví.
Politickou scénou zamíchaly i preferenční hlasy - voliči jich rozdali dvakrát víc než při volbách v roce 2006. Sněmovnu tak opustí například místopředseda občanských demokratů Ivan Langer nebo pardubický lídr TOP 09 Pavel Severa. Za návrat do sněmovních lavic ve volbách bojovalo celkem 145 poslanců. Zpátky do dolní komory Parlamentu se vrátí jen 86 z nich. Jwedním z nich je i Mareček Benda, kerý týden před volbami bojoval na plakátech jako lev. Podnikl i jednu pěší túru po trase metra, která bude v Praze stát možná až za dvoje další volby.
Velký personální otřes se netýká komunistů, kteří svá křesla v dolní komoře obhájili. Budou znamenat i odchod některých starých harcovníků, například dlouholetého místopředsedy sněmovny a znalce koaličních jednání Jana Kasala, který na Vysočině pro lidovce získal 7,42 procenta, kvůli propadu KDU-ČSL v celostátním měřítku se ale s dolní komorou loučí. Poprvé se stal poslancem v roce 1990, a to České národní rady, od té doby seděl v poslaneckých lavicích v každém volebním období.
Na tahu je teď Mr. President. Politický úspěch nových stran TOP 09 a Věci veřejné je podle Klause ve stabilizovaném politickém prostředí téměř neznámý. "Dosud jsme měli ideově či ideologicky definované strany (což bylo obrovské plus), toto teď ztrácíme," prohlásil.
"Netuším, kolik mají lidí připravených do nesmírně zodpovědných funkcí členů vlády, ale i parlamentu."
Podle prezidenta u TOP 09 ani VV není jasné, jak se budou v reálné politice chovat. Tyto strany prý totiž nezastupují žádná známá jména s veřejně publikovanými názory na problematiku zdravotnictví, starobních důchodů, obrany nebo vnitra.
K pondělním startovacím povolebním konzultacím s předsedy pěti úspěšných stran Klaus uvedl, že věří, že už "mnohé napoví, i když ví, že může být mnohé skryto v detailech". "A ty vyřešit může trvat delší dobu," připustil prezident.
A abych nekončil příliš pesimisticky a suše. Jednu veselou příhodu na závěr .
Pátá z kandidátky Věcí veřejných (VV) v Karlovarském kraji 34 letá Jana Suchá se dozvěděla o svém volebním úspěchu naprosto kuriózním způsobem. Zatímco lídři snad všech stran sledovali bedlivě obrazovky televizí a počítačů ve volebních štábech po celé republice, Suchá se o blížícím volebním úspěchu dozvěděla esemeskou ve chvíli, kdy zrovna doma v Ostrově vytírala podlahu.
„Vytírala jsem zrovna doma podlahu, když mi přišla od známých esemeska, že mi ve volbách naskakují vysoké preferenční hlasy,“ popisovala Suchá, která provozuje v Karlových Varech šestým rokem advokátní praxi. „Myslela jsem si nejdříve, že je to vtip, ale když se esemesky začaly množit, pustila jsem si televizi a zapnula počítač,“ pokračovala.
„Dlouho nebylo jasné, jestli jsem skutečně uspěla nebo ne, protože na internetu se to ukázalo až před desátou hodinou večer. Doteď tomu nemohu uvěřit. V šoku je i rodina,“ krčila skromně rameny mladá právnička.
Suchá přitom dosud nikde nekandidovala a politického života se prakticky nezúčastňovala. „Byla jsem na několika našich mítincích, ale aktivně jsem v nich nevystupovala. Hovořila jsem s voliči mimo mítinky. Myslím, že mi hodně hlasů dali mí spokojení klienti,“ uvedla Suchá, která se na kandidátku VV dostala díky informacím od její známé - přísedící u soudu.
Že by se nám do politiky opět vracely poměry před dvěma desítkami let ? To by bylo docela sympatické. Za týden opět Petr Burda

5/

Příspěvek Mgr.Jindřicha Beránka k 200.výročí Karla Hynka Máchy přednesený na 13.ročníku Nonstop čtení v Praze dne 27.5.2010


Příběh z jara a léta roku 1836
Montáž z dopisů, článků a oznámení, které jsem otiskl
1. máje 1968 i před tím v krajském deníku severních Čech,
jakož i úvaha nad některými dokumenty, které vydal
v roce 1981 Pavel Vašák v Literární pouti Karla Hynka Máchy
Text 11bodovým písmem:
škrty provedené z ohledu
na časový limit.
Na počátku toho jara uveřejnily Květy zprávu: „V tyto dny na světlo vyjde báseň K. H. Máchy: Máj. – I nadějme se, že nám všem vítána bude...“

Tu báseň jsme v kraji, kde se od času Přemyslů-králů mísili lidé nejméně dvou jazyků, vnímali jako živou tradici české kultury. Vždyť se odehrává právě na území někdejších Sudet. Sám autor v jejím výkladu napsal: „Děj se koná u města Hiršberg (tak se tu odedávna nazývaly Doksy) mezi horami, na nichž hrady Bezděz, Pernštejn, Houska a v dálce Roll (po našem Ralsko) k východu, západu, poledni a půlnoci okazují.“
Nebyli jsme v tom první; i proto se vžil pro Velký rybník dokský zpoetizovaný název Máchovo jezero.
Nebyla to první ani poslední „poetizace“ básníkova života i díla. „Nechtějme sterilizovat jeho vášně, destilovat jeho krev, nepišme v příručkách pro školní dítky (viz Stručné dějiny české a slovenské literatury z roku 1958), že umřel na „poetický“ zápal plic, když umřel na prozaický Brechdurchfall,“ napsal vůdčí básník tehdejší poezie všedního dne Jiří Šotola. Ostatně už úmrtní list antidatoval den smrti – byť jen o čtyři hodiny. Podle něho zemřel Mácha 5. listopadu v 11 hodin v noci, ačkoliv tomu bylo 6. listopadu ve tři ráno. To jeho domácímu stačilo, aby pohřeb mohl být o den dříve. Potřeboval to, protože na rozdíl od školní příručky věděl, že jeho nájemník zemřel na choleru.
Tak Karel Hynek spočinul po své smrti na samém konci tohoto příběhu v zemi tohoto kraje a opustil jej až po 102 letech, kdy Mnichov posunul hranice České země kus za Litoměřice. A tak putovaly ostatky proti proudu Labe až na ostroh nad Vltavou, kde je hřbitov českých velikánů.

Dominantou májové stránky deníku Průboj byl známý portrét Jana Křtitele z hradu Valdštejn u Turnova. Podle pověsti byl akademickému malíři Maškovi modelem Mácha. Rok před tímto příběhem se narodil v nedalekém Vysokém Josef Uman. Ten zhotoví podle tohoto portrétu o 22 let později litografii pro almanach Máj, který učiní z autora básně Máj Jana Křtitele české poezie.
Umanova litografie si uchová primát mezi 87 máchovskými portréty...

25. dubna 1836 píše Mácha Eduardu Hindlovi, hospodářskému úředníku, později statkáři do Kláštera u Mnichova Hradiště:
„V sobotu 23. obdržel jsem všecky exempláře na pěkném papíru, a sice exempláře po 30 a 22 krejcarech v stříbře, i šel jsem k pánům Tylovi a Tomíčkovi, aby je v Květech a Včele ohlásili.
Dnes v pondělí – 25. nemám již žádného exempláře.
v zítra              26. vyjde ve Včele a
ve čtvrtek    28. ve Květech ohlášení o těch exemplářích, kde a zač jsou k dostání.
.Dej Bůh, aby se těm ostatním exemplářům, které snad ve středu obdržím a z nichž Vám jeden napřed odesílám, taktéž vedlo. Budou po 14 krejcarech ve stříbře. Pište mi, budete-li jaké potřebovati.“
28. dubna 17. číslo Květů oznamuje: „Právě vyšel a pouze u spisovatele (na Dobytčím trhu číslo 451-2) k dostání jest                    Máj
Romantická báseň od K. H. Máchy,
a sice v ceně 30, 22 a 14 krejcarů ve stříbře...“
Za týden Květy oznamují:  „Omylem v čísle předešlém nepravý udán byt pana Máchy (spisovatele Máje). Bydlíť na Dobytčím trhu číslo 551, kdež i báseň jeho k dostání.“

31. května vyšlo 22. číslo České včely a v něm článek Jana Slavomíra Tomíčka „Československá literatura“:
Poté, co podrobně převyprávěl děj, přešel ke kritice: „Odporujeme tomu a podobnému hegelianismu, že na věčnosti žádný cíl, všecko jedno jest... Jelikož básník Máje asi podobnou myšlénku básnickým rouchem přiodít se snažil, nalézá se na té samé bludné cestě. Přiodiv se peřestými květinami, uvrhnul se do vymřelé sopky, anebo snad lépe: jeho báseň jest škvára, která z vymřelé sopky vyhozená mezi květiny padla. Ve květinách můžeme míti a máme zalíbení, nikoli ale v chladném, mrtvém meteoru, který z rozervaných útrob vyvržen byl. V tomto nenalézáme nic krásného, oživujícího, nic básnického v přísném toho slova smyslu. ...on raději opovrhnul důstojným jménem básníka a snížil se k bídnému rýmotepci, aby jen, protože sám nic jiného nevidí, okázal sám černou věčnou prostoru svojí sežehlé útroby. Avšak ku  prospěchu básníkovu máme toto všecko posud jen za směsici myšlének a citů, ve které duch klokotá, té jsouce naděje, že z toho ze všeho ústrojný život se utvoří...
Chtěl-li by nám pan Mácha v druhém svazku svých spisů podati opět druhé vydání svých snů, svého spaní, může být ubezpečen, že mocně ho probouzeti budeme; spali jsme dvě stě let, on nesmí nás dutým hlasem své zbortěné harfy do nového snění konejšiti... – Tisk a papír jsou výborné.“
8. června píše Mácha Eduardu Hindlovi: „Palec od levé nohy bych dal za to, bych mohl s Vámi mluviti; neb to nésti, co já nesu, a nemoci to žádnému svěřit, sám v sobě to žrát...
Moje holka, když jí, krmí dva! Tj. zpráva pro vás pouze. A pak ostatní Vám poví Máj, „bez konce láska jest, zklamána atd.“ Já jsem Vám jednou řekl, že bych se zbláznit mohl: jest to tu. Holky mé matka zemřela, strašlivá přísaha se složila o půlnoci u rakve její. Eduarde! Já jsem se nezbláznil – ale řádil jsem, až budu jen s Vámi mluvit, Vy uslyšíte věci. Bude-li to hoch, co se zrodí, z toho bude Mefistofeles. Takové věci, co se se mnou udály, ani Victor Hugo, ani Jules Janin ve svých nejstrašlivějších románech nebyli v stavu popsati, a já jsem to přežil a – jsem básník...
Jak chladný jsem, budiž Vám následující příkladem: Pan Tomíček posuzoval můj Máj, mne nazval „rýmotepcem“, mou báseň škvárou a mnohem horší věci, a já – ani jsem se nezasmál, ani nerozhněval, četl jsem to všecko, jako by mně neznámý byl mně neznámou báseň napsal i posuzoval báseň.
Nyní k našim oučtům: Půjčil jste mi 20 zlatých na stříbře a až budu míti peníze, pravil jste, mám Vám koupit některé knihy, které jste mi poznamenal. Koupil jsem Vám následující knihy:
1. Božena od Klicpery            22 kr.
2. Litevské písně            20 kr.
3. Harfa                15 kr.
4. Rod Svojanovský             17 kr.
5. Oldřich a Božena            15 kr.
6., 7. Mařenčin košíček        33 kr.
8. Myrtový věneček            16 kr.
                    2 zlaté, 18 kr.
Po kom chcete mít ty knihy odeslaný?
Pak jsem Vám odeslal 3 exempláře Máje, což dělá 1 zlatý, 6 krejcarů, jsem Vám tedy ještě dlužen 16 zlatých. 36 kr.
Ostatně jsem vyměnil za Máje ještě:
1. všechny Almanachy Klicperových her 4 zl. 24 kr.
2. Savectvo od Presla v ceně        1 zl. 40 kr.
Chcete-li Almanachy a Savectvo Vám odešlu s knihami pro Vás vyměněnými, jestliže nechcete, tedy Vám buď odešlu dlužených 16 zlatých 36 kr. anebo mně je nechte ještě v dluhu, abych měl něco peněz na vydání příštího románu...“

21. července uveřejnil svou kritiku Josef Kajetán Tyl v Květech. Jeho článek „Pohled na literaturu nejnovější“se ze tří autorů věnuje především dvěma, kteří „senzaci svými prvotinami způsobili“. Zatím co Klácelovy Ódy posuzovali už čtyři recenzenti, na Máj „se dosaváde jen jediný recenzent odvážil“, podivil se Tyl.
„Pan Mácha jest básník – to mu nikdo odpírati nesmí; každý jeho verš jesti povzdech z nejtajnějších hlubin rozbolené, rozjitřené duše – avšak přece bych rád temné zvuky harfy jeho jinák slyšel zvučeti, jinák aspoň za věku našeho ne tak nečesky. Když francouzští básníkové sloupy vetchými zatřásti se pokusili ... musímeť jim prominouti, když veškeré hrůzy a hnusnosti života lidského přerývali a zobraziti se snažili, jen aby světu něco nového podali, neboť z boje toho přece jednou pravého básnictví génius se vítězně vyvine;  když Byron s duší rozvrácenou, bez míru, bez víry a naděje zoufání své pěl, nemusel bohatý, z rozkoší života vybředlý lord svědomitě na zřeteli míti stav básnictví a občanských poměrů vlasti své a tato stránka básní jeho nebylať i slávy jeho původem; ale proč u nás, kdežto se nám v znameních nejpříznivějších krásné příští usmívá, kdežto se nám v znameních nejpříznivějších krásné příští usmívá, kdež potřebí na všech cestách k národu mluviti – a pěvci otevřenť  celý svět!
Proč u nás, prosím, muži mladému, duchem bohatě nadanému s kolem a popravou se obírati? Zde není místa k dolíčení, že u nás potřeba větší než kde jinde, aby poezie vznikající rázu národního nabyla: když si ale té bohův dcery nejnovější zasvěcence na mysl uvedu; když uvážím, že tu pánové Mácha, Sabina, Šohaj, Štulc, Trojan, Tupý a jiní pracovati mohou na roli dědičné, pak zapleše srdce v krásné naději a musím zvolati: Jinák v život se dívati a jinák k bratřím mluviti musíme, nežli hráti si jen líčeně se svou osobou a stýskati a zoumyslně kvíleti, jakoby pro ztracenou budoucnost, až by outrpná hrdlička jméno naše volala se jménem mudrujícího loupežníka a samovražedkyně.“

Kdy se rozdělily cesty obou přátel, kterými byli básník a jeho kritik? Klíč nemůžem hledat jen v roce 1836, jehož sedmi měsíci nás provází tato montáž oznamů a statí. Rok před tím, než Mácha vydal Máj, uvedl Josef Kajetán Tyl hru Čestmír. A ta měla po 130 letech a pěti dnech znova premiéru v městě, které je centrem kraje, kam patří Doksy i Máchovo jezero. Čestmír se neobjevil na českých jevištích ani v době „tylovské konjunktury“, kterou kormidloval Zdeněk Nejedlý do vod sentimentálního romantismu a tzv. služby národu, jak to přímo ukázkově zaznívalo z Tylových výtek na adresu Máje.
Příběh Čestmíra, pastýře, jemuž osud určil, aby žil v pokoře na statcích svého pána, měl zcela jiný směr, než Tyl vyznával v kritice Máje. Čestmír vyslyšel hlas bohů, že se nemůže jen plazit, ale musí se vzepnout k činu. To byla látka, která byla blízká tomu, co hlásal a jak žil Mácha.
Inscenaci v Liberci nastudoval Jaroslav Horan. Studia na DAMU prodloužil si o léta učňovská jako asistent režie v Národním divadle u Otomara Krejči. Poprvé mu asistoval v legendární Srpnové neděli Františka Hrubína; její premiéra v dubnu 1958 jej zastihla ještě jako studenta IV. ročníku Akademie. Naposled Krejčovi asistoval před premiérou Drahomíry a jejích synů 15. června 1960. Krejča svou úpravu směřoval k tomu, aby v textu objevil Tylovu touhu stvořit hru shakespearovskou. A s touto intencí přistupoval Josef Kajetán i k příběhu pastýře Čestmíra, jenž se stane romantickým hrdinou v lucké válce. Bylo paradoxem Tylovy inscenace, že Neklana, který chce žít za každou cenu, aby dál vedl svůj lid v nenáročně obyčejném životě, hrál v roce 1835 právě Mácha.
Snad se tehdy Tyl až lekl svého záměru. A tak připojil ke hře jakýsi epilog, kde odmítl individualismus Čestmírův a končí hru výzvou k službě národu. Hned další hru dává plně do služby umění jako návodu jak řešit drobné úkoly národní pospolitosti. V té už – na rozdíl od Čestmíra - Mácha nehrál. V den její premiéry byl měsíc a pět dní mrtev.
S Horanem Čestmíra připravil dramaturg Jaroslav Král; přinesl do Liberce pro činohru řadu vynikajících textů, jako byli Dostojevského Běsi v dramatizaci Alberta Camuse nebo čs. premiéra jeho Caliguly. „Je to můj nejbližší spolupracovník a mnoho záměrů vznikalo společně. Čestmír byl pro nás současnou tragédií člověka, který se chce vymanit z toho navyklého koloběhu, z těch ustálených konvencí. Žatec, centrum Lučanů, a Praha jsou ve hře dva diametrálně odlišné světy, ale v podstatě jsou oba stejné,“ říkal mi rok a půl po premiéře Čestmíra Jaroslav Horan. Režíroval v té době Havlovo Vyrozumění.
„Čestmíra nepochopí ani jeden kmen. Čestmír jde na všechno s otevřeným hledím a musí skončit tragicky - jako hrdina, který bez navyklých řešení jedná podle svého svědomí. A tohle je současný rozpor, jaký se kolem nás objevuje dnes a denně.
Mám rád, když se potkám s textem, který rezonuje s tím, co právě cítím. Ve Vyrozumění je scéna, kdy má být vyhozena sekretářka, protože přeložila text z umělého jazyka ptydepe; z takového vyrozumění vyplyne celá ta hrůza úděsných frází. Ale ta dívka jim přesto všechno bezmezně věří. Člověku je smutno, když si tu scénu jen přečte. Ta hrůza je v tom, že se s tímto postojem setkává v životě. Čestmír se bouřil proti navyklému a v tom byl velký. Ale dneska se lidé – i mladí – podávají všemu. Jde jim často jen o to přečkat těch osm hodin v práci, pak si jdou „zpříjemnit“ den do kavárny, kde civějí a civějí... Když jsem se potkal poprvé s Ionecem a Becketem, nerozuměl jsem jim, neměl jsem v sobě materiál, abych pochopil tuhle dramaturgii. Ale čím dál víc chápu celou tu skupinu autorů od Ionesca přes Kunderu až po Havla. Ale Čestmíra bych si rád udělal ještě jednou někde.“
Už si jej nenastudoval. V roce 1983 zemřel pět dní po svých 50. narozeninách. Dnes už nežije ani dramaturg Král. Budiž toto intermezzo vzpomínkou na dva kumštýře, o kterých se sice tak moc nepsalo, ale kteří tím, že se máchovsky nesmířili jen s navyklým přístupem k dílu, dokázali leckoho vyprovokovat, aby jen necivěl.
Od Čestmíra si už podobný vzmach Tyl nedovolil – a pro díla druhých měl jediný metr. Je zajímavé, že i odpor k tomu konzervativnímu pojetí kumštu, jak je prosazoval zmíněný odpůrce všeho progresivního v něm od Nerudy až po Janáčka, si pro vzpouru proti tomu konzervativnímu vybral právě Tyla. Bylo to ovšem tam, kde měl Josef Kajetán blízko k inspiraci, kterou se přibližoval víc k druhovi svého mládí, než tomu bylo v posledních měsících Máchova života. Škoda, že z Máchova díla pro divadlo zbyly jen zlomky.
Tyl se v své kritice mýlil i v údaji, že jen jediný recenzent se před ním „odvážil na Máj“. Měsíc před tím, než uveřejnil svůj článek, vyšly dva posudky německé. Noviny Unser Planet psaly také jak o Máchovi, tak o Klácelovi. „Oba básníci vidí demoralizaci své doby se stejně bolestným pocitem a se stejným přáním zabránit, aby se rozšířila i v jejich národě. Ale jak rozdílné jsou prostředky, kterých užívali k dosažení svého cíle. Zatím co Klácel bojuje plamennými slovy, Mácha boj za tutéž věc ještě plamennějšími city... zatím co Klácel považuje všude rozum a náboženství za nejvhodnější zbraň, dává Mácha naprostou přednost fantazii a citům... Obě knihy hned při prvním vydání vyvolaly nevšední pozornost s neobvyklý odbyt“, „obě vzbudily výtky starších spisovatelů.“
Charakteristika kritiků jako „starších“ je poněkud relativní: Klácel byl jen o dva měsíce mladší než Tyl a Mácha o dva roky a tři čtvrti. A od Tomíčka je dělily necelé dva roky navíc. Skutečně mladá generace se přihlásila k Máchovi až o 22 roků později. V almanachu Máj.
Vyšel v redakci 24letého Josefa Baráka. Jarním almanachem na rok 1858 nastoupila nová generace v čele s Janem Nerudou, kterému bylo v době vydání 23 roku a půl. Programově si říkali májisté. Ze starších je podpořil jen ti, kdo nesli v sobě odkaz toho roku 1836. Božena Němcová jako adresátka Klácelových Listů přítele k přítelkyni o původu socialismu a komunismu a z generace Máchovy dva muži revolučního roku 1848, Josef Václav Frič a Karel Sabina. Po deseti letech jim režim dovolil jen návrat domů; proto je Sabina podepsán jen písmeny K. S. Stejně býval podepisován jako libretista Smetanovy Prodané nevěsty - ale to už souviselo s jinou jeho aktivitou.
Náhoda někdy rodí absurdní souvislosti. Druhá německá zmínka o Máji vyšla 22. června 1836 v časopise Österreichische Morgenblatt; tytéž noviny za 14 let, v době hledání nepřítele národa ve vlastních řadách, vrhnou podezření na Nerudu; snaha dopídit se pravdy nakonec odhalí jako spolupracovníka tajné policie  Sabinu. Ale to už je úplně jiná kapitola českých dějin. Ta přesune například dva souputníky Máchovy a nejaktivnější z jeho obránců po roce 1836 do zcela konzervativních řad: František Ladislav Rieger se stal jejich politickým vůdcem a vyšehradský probošt Václav Svatopluk Štulc mj. znemožnil kdysi krásnou paní Boženu Němcovou v české společnosti a prohloubil tak bídu posledních dnů, které prožila. Naproti tomu Josef Barák stanul 14 roků po vydání almanachu Máj jako redaktor včele Dělnických listů.
Ale kdo o tom všem dnes ví? 
*************************************************************************************************